Neformální péče: Role rodiny a problémy pečujících

Výzkumy ukazují, že většina péče o seniory probíhá uvnitř rodiny a zpravidla bývá neplacená.1 Nejčastěji se péče ujímají dospělé děti anebo životní partnerky či partneři seniorů a seniorek.

Role rodiny v druhé polovině 20. století spíše slábla. Nyní ale můžeme sledovat, že se rodinná péče opět dostává do popředí zájmu. Její důležitou roli vyzdvihují jak instituce, tak sociální politiky a je součástí veřejných debat. Je to právě rodina, od které se očekává, že ona především bude zodpovědná za péči o seniory. Bohužel se však zapomíná na to, že dnešní rodiny, které mají mnoho podob, nejsou často schopny tuto roli bez problémů zvládnout.2

Například účastníci jednoho z kvalitativních výzkumů deklarují, že by se rádi o své staré rodiče postarali v domácím prostředí, ale současně se obávají, že by pro ně byla péče náročná, ztratili by své zaměstnání a čas pro sebe.3 Jak studie ukazují, pečující se mohou sami potýkat se zdravotními problémy, které pramení z péče o seniory. Časté jsou problémy se zády, které vznikají fyzickou manipulací s nemohoucím. Pečující mohou trpět také psychickými potížemi, které zapříčiňuje především stres a psychické vypětí. To se objevuje hlavně u těch, kteří dlouhodobě a sami pečují o své blízké, přičemž nemají možnost, aby je někdo vystřídal a odlehčil jim. Neméně závažnými problémy, se kterými se pečující potýkají, jsou únava, vyčerpání, osamělost anebo izolovanost od okolního světa. Výzkumy také upozorňují na finanční obtíže. Ty se nejvíce dotýkají žen ve středním věku, které kvůli péči opustí své zaměstnání. Nejenže tak ztrácí současný zdroj příjmu, ale následky se promítají i do výše jejich starobního důchodu.4

Při dlouhodobé péči jsou pečující i příjemci péče vystaveni překážkám, které se můžou projevit jak na samotné kvalitě péče, tak na vztazích v rodině.5 Odborníci upozorňují, že je potřeba si této zátěže, které jsou pečující vystaveni, všímat, pokládat ji za důležitou a snažit se ji zmírnit.6

Aby rodinná péče fungovala, musí být pečovatel ochotný a schopný péči poskytovat. A to jak fyzicky, tak psychicky. Musí také vědět, jaká péče je vhodná a jak ji správně poskytovat. Domácí prostředí musí mimo jiné splňovat vhodné podmínky pro péči (samostatným tématem je například bezbariérovost). Důležitým faktorem je rovněž dostatečná velikost bydlení.7

Je potřeba si uvědomit, že v životě nastávají situace, kdy není v silách, schopnostech a možnostech poskytovat péči pouze doma.8Svou úlohu tak stále musí mít veřejné služby. Ty ale často nestíhají nabízet tolik míst, kolik by bylo potřeba. Naše společnost stárne, počty seniorů se zvyšují a kapacita služeb je omezená. Současně se potýkají s dalšími problémy, které je potřeba řešit.

Výzkumníci poukazují na to, že samotná mezigenerační solidarita mezi členy rodiny nestačí k tomu, aby bylo o seniory dobře postaráno. Je potřeba zapojit celou společnost. Aby bylo zajištěno důstojné stárnutí a umírání, je potřeba veřejné podpory.

1 Eurofamcare 2006, Dudová R. 2015. Postarat se ve stáří. Praha: SLON.
2 Dudová R. 2015. Postarat se ve stáří. Praha: SLON.
3 Veselá, J. 2002. Představy rodinných příslušníků o zabezpečení péče nesoběstačným rodičům. Praha: VUPSV.
4 Jeřábek, H. 2013. Mezigenerační solidarita v péči o seniory. Praha: SLON.; Povinnost, nebo práce z lásky? Neformální péče v ČR. Sociální práce. Dostupné z: http://www.socialniprace.cz/zpravy.php?oblast=1&clanek=1013
5 Tošnerová, T. 2002. Ageismus: průvodce stereotypy a mýty o stáří. Praha: Ambulance pro poruchy paměti.
6 Matoušek, O., Kodymová, P., Koláčková J. (eds.). 2005. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Praha: Portál.
7 Truhlářová, Z., Levická, J., Vosečková, A., Mydlíková, E. 2015. Mezi láskou a povinností – péče očima pečovatelů. Hradec Králové: Gaudeamus.
8 Bertini, K. 2013. Sendvičová rodina: souběžná péče o malé děti a seniory. Praha: Portál.