Domácí péče – rozdíly mezi muži a ženami?

Podle kvantitativních studií se ženy zapojují do domácí péče o seniory více než muži1. Současně pomoc a podpora těchto žen má často jinou povahu a frekvenci než pomoc mužů.

V českém prostředí bylo ve výzkumech zjištěno, že tzv. primárními pečovatelkami bývají ženy v 75–80 % případů.2

O seniory častěji pečují ženy, ale muži se také zapojují

Jsou to ženy, kdo se stará častěji o seniory, kteří potřebují každodenní péči a pomoc s hygienou anebo podáváním stravy. Výzkum Životní dráhy 2010 například ukazuje, že pokud bylo potřeba seniorovi poskytovat každodenní péči, ženy tuto péči poskytovaly častěji (v 92,7 % případů) než muži (v 83 % případů).

Jak ale tato data ukazují, neznamená to, že by muži vůbec nepečovali. Naopak, na péči o seniora se v případě každodenní pomoci podíleli nějakým způsobem obě pohlaví. Výraznější rozdíl se však objevoval v tom, jaký typ péče ženy a muži poskytují a jak často. Ženy až v 80 % případů pomáhaly seniorům s běžnou denní hygienou, či jedením a byly více označovány za tzv „primární pečovatele“. Muži naopak seniorům více pomáhaly např. s odvozem, opravou věcí v domácnosti apod.3 

V jiném kvalitativním výzkumu se ukazuje, že rozdíl mezi muži a ženami spočívá také ve frekvenci poskytované péče4. Ženy ji poskytují častěji. Čím častěji a více potřebují senioři péči, tím více se do této péče zapojují ženy.

Muži jsou méně stresovaní než ženy

Kvalitativní studie ukazují, že se rozdíly mezi ženami a muži projevují také v míře stresu spojeného s péčí. Muži udávali oproti ženám menší míru stresu, depresí, fyzických potížích anebo zdravotních problémů. Ženy byly oproti mužům méně spokojené celkově se svým životem. Výzkumníci přicházejí s možnými vysvětleními, proč tomu tak je.

Dle některých se dá péče mužů více přirovnat k tzv. „manažerskému stylu“. Pro tyto muže je péče spíše něco jako práce, ve které se snaží být výkonní a mít věci pod kontrolou. Dobře zvládnutá péče těmto mužům přináší uspokojení a pocit, že situaci dobře zvládají. Jinak řečeno, muži „manažeři“ dokážou spíše oddělit emocionální a funkční rozměr péče. Zároveň využívají více formálních služeb a dalších zdrojů pomoci.5

Jiní výzkumníci poukazují na to, že muži mohou více nacházet podporu u svých partnerek než ženy u svých partnerů. Dalším vysvětlením, proč pečující muži deklarují nižší míru stresu, je všeobecné nastavení společnosti. Ta klade v otázkách péče na muže nižší nároky než na ženy.6 V neposlední řadě stojí za zmínku názor, který se opírá o rozdílná genderová pravidla, jak mluvit o stresu a emocionálně vypjatých situacích. Od mužů a žen se očekává, že budou o těchto věcech mluvit a prožívat je do jisté míry jinak.7

1 Např. Eurofamcare. 2006. Services for Supporting Family Carers of Older Dependent People in Europe: Characteristics, Coverage and Usage. The Trans­European Survey Report [online]. Euroframcare consortium Dostupné z: http://www.uke.de/extern/eurofamcare/documents/deliverables/teusure_web_080215.pdf.
2 Přidalová, M. 2006. „Mezigenerační solidarita a gender (Pečující dcery a pečující synové).“ Gender, rovné příležitosti, výzkum 7 (1): 1–5. Zavázalová, H. 2001. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. Praha: Karolinum.; Svobodová, K. 2006. „Genderové aspekty stárnutí: Rodina a péče o seniory.“ Demografie 48 (4): 256–261.
3 Dudová R., Vohlídalová M. 2018. „Muži a ženy pečující o seniory v rodině.“ Sociologický časopis 54 (2): 219-251; Životní dráhy 2010
4 SHARE 2013
5 Russell, R. 2001. „In Sickness and in Health: A Qualitative Study of Elderly Men Who Care for Wives with Dementia.“ Journal of Aging Studies 15 (4): 351–367; Thompson, E. H. Jr. 2000. „Gendered Caregiving of Husbands and Sons.“ Pp. 333–344 in E. W. Markson, L. A. Hollis‑Sawyer (eds.). Intersections of Aging: Readings in Social Gerontology. Los Angeles: Roxbury Publishing Company.